Jen kolovrátku zpívej

Jan Tříska

1:Byl jD#mednou jeden zC#ámek, prHinc, PopelkA7a a krD#mál
a potulný zpěvák JC#anek, a jHak to bA7ylo dD#mál,
ten princ nechce žádnou nC#evěstu, to mHrzutA7á je vD#měc,
pan král ale nedbá prC#otestů, zdá sHe, že spA7adla klD#mec,
jF#en, kolovrátku, zpG#ívej, jF#en, kolovrátku, hrG#aj,
zF#ítra se začnou nG#ámluvy a vF#í to už cA7elý krD#maj.
2:Kdybych teď řek': to stačí, kdekdo by mi lál,
a to já odsud radši povandruju dál,
dnes po nůžkách a nožích neštěkne ani pes,
všechno je v rukou božích, vždyť dneska je ten ples,
jen, kolovrátku, zpívej a nepřestávej znít
o tom, jak ženské chtěly pana prince oženit.
3:Vím, že byl zámek v lese a na tom zámku ples
a o tom plese že se prý mluví ještě dnes,
neb každá tam jít chtěla a za prince se vdát,
no to vám byla mela, až hanba povídat,
jen, kolovrátku, zpívej a řekni to, co víš,
jak všechny chtěly na ten ples a jaký s tím byl kříž.
4:Ta zlámala tři jehly, ta ustřihla si cop,
ta v potu tváře žehlí, ta hlavu má jak snop, ha-ha,
a tu je salón krásy a štoudve voňavky,
ach, na co myslí asi, no na co - na vdavky,
jen, kolovrátku, zpívej a připomeň ten bál,
ať víme, co se dělo pak a jak to bylo dál.
5:A události letí jak namydlený blesk,
jen barvy ať jdou k pleti a bota ať má lesk,
a události pádí a události jdou
a Katku drhnou v kádi a Dorku šněrujou,
jen, kolovrátku, zpívej, co vidíš v těchto zdech,
jak jedna tone v mydlinách a druhá ztrácí dech.
6:Je dobrá každá rada a žádná záruka,
té jedné sukně padá, té druhé paruka,
s tou jednou spadla židle, snad byla z papíru,
a druhá bere vidle, no - na manikýru,
jen, kolovrátku, zpívej, já vím, že je to tak,
být skromný, to je nad zlato i nad šlechtický znak.
7:Teď buďme pěkně zticha, dnes bude třetí bál
a princ jen smutně vzdychá a stejně tak pan král,
má prince krásná cizinka ráda či nerada,
o tom se právě koná teď velká porada,
jen, kolovrátku, zpívej a tichem dej se vést,
jak vymyslel pan hofmistr, no - geniální lest.
8:A už to jede a už to chytá dech,
a koho to sem vede pan rádce po schodech,
pročpak je v tváři rudý a zrychlený má tep
a nač ty velké sudy a nač v těch sudech lep,
jen, kolovrátku, zpívej a nic se nedej zmást,
to na Popelku nalíčili tu důmyslnou past.
9:Ach, běda, běda, běda, jak se to mohlo stát,
už po tři dny princ hledá tu, kterou má tak rád,
už prošel širé kraje a prošel každý kout,
tu, jež tak půvabná je, však nelze naleznout,
jen, kolovrátku, zpívej, jsou dívky samý smích,
střevíček jako Popelka však nemá žádná z nich.
10:Znám dívky jako růže a něžné jako pel,
co svlékly by se z kůže, jen kdyby princ je chtěl,
a leckterou znám krásku, co, zhlouplá bůhví čím,
dá vlastní zdraví v sázku, jen aby hrála prim,
jen, kolovrátku, zpívej a hezky nahlas křič
o tom, jak chudák náš pan princ je láskou celý pryč.
11:Byl jednou jeden zámek, princ, Popelka a král,
ti tři podle všech známek tam šťastně žijou dál,
jsou tam i s hodným tátou, co Popelku měl rád,
a zámek voní mátou a liliemi sad,
jen, kolovrátku, zpívej a volej do kraje,
že zlo se samo vytrestá a dobro vyhraje.
12:Byl jednou jeden zámek a na tom zámku věž
a na té věži trámek, věř tomu, kdo chceš,
byl na tom zámku zvonec a lano z konopí,
a pohádky je konec, jak každý pochopí,
jen, kolovrátku, zpívej a dovol, abych vstal,
jen, kolovrátku, zpívej, musíme o dům dál ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:09.117+00:00
Datum poslední změny :2014-10-06T09:17:20.976+00:00
Výsledky hledání: